čas revize  
  revision time
zeit zur revision  

 
 

25/5 – 9/6/2018

Podívejte se na videa ambasadorek z projektu "I žárovka má sochu"

Další videa budeme postupně zveřejňovat. Více k programu MEETING BRNO ŽENÁM zde

Brněnský veřejný prostor je plný soch mužů, zvířat a podivuhodných předmětů – dokonce i razítko nebo žárovka v něm má sochu. Skutečně se ženy na vzmachu našeho města nebo jeho pověsti za hranicemi Moravy nijak nepodílely?

Eliška Wagnerová představuje Berthu von Suttner

BERTHA VON SUTTNER. Vůdčí osobnost evropského pacifistického hnutí, spisovatelka, žurnalistka a prví žena, která v roce 1905 získala Nobelovu cenu za mír. V Brně strávila své dětství - 12 let zde žila a studovala ve fürstenberské knihovně, kde ji její poručník Egon Ernst Fürstenberg poskytl kvalitní vzdělání a inspiroval ji k aktivní společenské činnosti. Ta mimo jiné vyústila v založení mezinárodního mírového soudu v Haagu či Rakouské mírové společnosti, jejíž byla prezidentkou. Bertha von Suttner má v rodném Paláci Kinských v Praze pamětní desku, Německo a Rakousko umístilo její portrét na mince a bankovky, avšak v Brně její připomínka stále chybí.

Příběh další z hrdinek naší vám představí její ambasadorka – právnička, soudkyně a politička Eliška Wagnerová. 

Adéla Elbel představuje Elišku Rejčku

ELIŠKA REJČKA. Česká královna, zakladatelka a donátorka kláštera s impozantním kostelem, provozovatelka veřejného špitálu, žena soucitná a štědrá, ctěná svými současníky pro mimořádně rozsáhlou charitativní činnost, jejíhož jména dnes využíváme v mezinárodním dialogu s Polskem, neboť se narodila v Poznani, partnerském městě Brna.

Příběh první z hrdinek naší historie vám představí její ambasadorka - hrdinka současného kulturního provozu, stand-up komička, zpěvačka a překladatelka Adéla Elbel

 

Eleonora Jeřábková představuje Marii Von Ebner-Eschenbach

Další významnou ženou úzce spojenou s Brnem, potažmo s Moravou, představí Eleonora Jeřábková, vedoucí Oddělení literatury Moravského zemského muzea. Ta je ambasadorkou MARIE VON EBNER-ESCHENBACHOVÉ, spisovatelky, která je považována za jednu z nejvýznamnějších německy píšících autorek 19. století. U nás se o ní nemluví právě kvůli jazyku jejích děl, byť vznikala na Moravě a vysloužila si hned dvě nominace na Nobelovu cenu za literaturu (1910 a 1911). Autorka se navíc stala první ženou, která obdržela čestný doktorát za literaturu na vídeňské univerzitě. Pro své sociální cítění i náměty próz bývá často srovnávána s Boženou Němcovou, naše literární historie se k ní však dodnes nezná. 

 

Lenka Waschková Císařová představuje Zdeňku Wiedermannovou-Motyčkovou

A co třeba ZDEŇKA WIEDERMANNOVÁ-MOTYČKOVÁ? Učitelka, publicistka a zakladatelka časopisů Ženská revue a Právo ženy, která se významně zasloužila o možnost vyššího vzdělání žen? Už na přelomu 19. a 20. století, kdy učitelky musely ještě dodržovat celibát, požadovala stejné odměny pedagogům obou pohlaví a šířila revoluční myšlenky, totiž aby ženy byly „na roveň postaveny mužům kulturně, právně i politicky.“ Díky jejímu mnohaletému úsilí bylo otevřeno první dívčí gymnázium na Moravě. V Brně sídlilo na Mendlově náměstí, kde mohly od roku 1907 skládat maturitu první studentky. 

Příběh další z hrdinek naší historie vám představí její ambasadorka – novinářka a proděkanka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Waschková Císařová. 

 

Terezie Petišková představuje Annu Ticho

ANNA TICHO. Brněnská rodačka, která se jako výtvarnice prosadila v Izraeli, kam emigrovala, a kde sídlí muzeum Bejt Ticho, věnované její tvorbě. Příběh této výtvarnice je exemplárním příkladem osudů umělkyň činných ve 20. století – své tvorbě se mohla věnovat teprve poté, co pomohla svému muži s provozem oční kliniky. Přestože jí tedy věnovala až poslední třetinu svého života, dosáhla nezanedbatelného ohlasu, o němž se v tuzemsku téměř neví.

Příběh další z hrdinek naší historie vám představí její ambasadorka – ředitelka Dům umění města Brna Terezie Petišková. 

 

Barbora Antonová představuje Gretu Tugendhat

GRETA TUGENDHAT. Brněnská rodačka z bohaté průmyslnické rodiny Löw-Beerů, díky níž dnes Brno vlastní klenot funkcionalistické architektury, za nímž se sjíždějí návštěvníci z celého světa? Nebýt jejího rozhledu a iniciativy, díky níž se stal architektem rodinné vily Mies van der Rohe, nemělo by Brno dnes svůj ikonický symbol zapsaný na seznamu památek Unesco. Greta však svůj čas věnovala nejen umění, ale i pomoci bližním. Založila v Brně Ligu za lidská práva a v předvečer války pomáhala židovským uprchlíkům z Německa dostat se přes Československo do bezpečnějších zemí. O několik měsíců později, v březnu 1939, se stal obětí stejné hrozby její otec, Alfred Löw-Beer, jehož rod po generace povznášel náš region, a sama Greta s rodinou unikla jen na poslední chvíli. Většině Löw-Beerových a Tugendhatových se to však nezdařilo a jejich osudy se uzavřely v koncentračních táborech. Do Čech se však po válce nevrátil nikdo – přeživší členové rodin neměli kam, neboť majetek jim byl zkonfiskován. Kdo by mohl být větším symbolem jedné dramatické epochy, než Greta Tugendhat?

Příběh další z hrdinek naší historie vám představí její ambasadorka – překladatelka, neúnavná organizátorka a předsedkyně hnutí Žít Brno Barbora Atomová.

 

Miriam Kolářová představuje Marii Restitutu Kafkovou

Blahoslavená MARIE RESTITUTA KAFKOVÁ? Rodačka z brněnských Husovic, ošetřovatelka a františkánská řeholnice sloužila v nemocnici v Mödlingu a ve Vídni, kde po nástupu nacismu odmítla ze stěn sundat kříže a veřejně podporovala židovské lékaře. Po udání ji odvleklo gestapo, byla odsouzena pro velezradu a v roce 1943 popravena gilotinou. Na tuto statečnou ženu, která se pro své postoje stala obětí nacistické persekuce, v Brně vzpomínáme pojmenováním husovického parku. Nebylo by hezké, kdyby uprostřed něj stála i její socha?

Příběh další hrdinky naší historie představuje její ambasadorka – Miriam Kolářová, místostarostka městské části Brno-sever.